Dokonalý plán

Z důvodu dočasné absence Christeen, která je na Korsice a tvrdí, že ji francouská klávesnice nehorázně štve, glosuju s Yarou. A ta pořád mění barvy, jako chameleon. Takže dneska Yara modře a Žozefa, tedy já, furt zeleně. Autorkou povídky je Mae, která nám ji sama propůjčila na glosování... a bylo to těžké. Tak snad jsme se s tím vypořádaly nějak obstojně. Jo a za nesrovnalosti s počtem osob se omlouvám, jaksi jsem si nevšimla, že jste dvě :D Pardón :))
originál: http://kvik.blbne.cz

Představoval si ruce – jeho ruce, ty nádherné ruce s dlouhými, štíhlými prsty, dlouhými nehty upravené francouzskou manikúrou tak silné a něžné – jak bloudí po jeho těle a hledají bradavice, které by mohl vypálit. Jak ho laskají po zádech a pak po bocích přejedou k břichu. Jen těmi nejjemnějšími doteky špiček prstů přejedou výš ke krku a dusí a dusí...

"Sakra." Mnoholičný lektvar málem přetekl z kotlíku a měl co dělat, aby ho stačil trochu ochladit. Už mu věnoval příliš mnoho času a energie, než aby teď nestálo za to dávat si pořádný pozor. Proč si musí dávat pozor? Nezná antikoncepci!

A nesnít v pravé poledne o věcech, kterým sluší spíš večer u hořícího krbu. Ono snít v pravé poledne o barelu slivovice je trochu brzo.

Brian ou Monty Python? si povzdechl. Jeho posedlost profesorem lektvarů, Aha, takže to asi nebude Life of Brian kterého většina studentů upřímně nesnášela, byla nesmírně – nepraktická. Nebyla to věc, kterou by mohl dát k lepšímu ve chvílích, kdy spolužáci probírali jednotlivé studentky a porovnávali jejich vnady. Jsou nějak moc het, pomyslel si Brian.Přes různé náznaky, že v případě malé ochoty spolužaček či v rámci experimentů si mládenci vypomohli i jinak, nemohl přijít s tím, že nejraději ze všeho by skončil v posteli zrovna se Snapem. Nikdo jiný než jeho sladký deníček mu nerozuměl.

Ach, Severus Snape...(ach!) měl hlas, který ho dokázal rozechvět. Já se právě taky chvěju. Hluboký, sametový, opojný. Kořeněný sarkasmem mu skoro podlamoval nohy. To odtažité znechucení, kdykoli komentoval jeho kotlík chrchlem na Brianově čele o hodině lektvarů, mu ze svalů dělalo sulc. Já mám taky sulc místo svalů, ale moc se tím nechlubím.

Takže za to, vyřešil si Brian snadno, že nejsem schopen uvařit ani kapky na kašel, může Snape sám. Přesně! Jen do něj.

Někdy mu v duchu říkal i Severus. Ale to jenom pozdě v noci, v těch nejhříšnějších chvílích, kdy...

"Sakra!" Co?

Po chvíli usilovného máchání hůlkou, rychlých pohledů do návodu naškrábaného na kousku pergamenu a zběsilé práce s naběračkou zachránil dobře polovinu lektvaru. Zbylo mu na jedinou dávku. Bože, zrovna když to už vypadá, že se to trochu přiostří, musí rozlít ten kotlík. to je jak v americkém filmu...Takže podle scénáře... nenávidím, miluju, první sex a šťastné manželství?

"Jsem osel, mangusta, surikata, cikáda, osmák degu a leguán," Já jsem sumýš, těší mě pronesl Brian procítěně. Ale i tak cítil ve vzduchu nějaký zápach. S pohledem plným uspokojení se podíval na své ponožky. heh Měl oprávněné obavy, že něco tak složitého se mu nepodaří uvařit. Výluh z ponožek byl jeden z nejsložitějších lektvarů. Přesto teď držel v rukou lahvičku s čokoládově hnědým lektvarem – přesně takové měla Millie oči Takže kdyby si vyrobil na zakázku mě, byl by to rudý lektvar?.Ne, hádám, že by to bylo růžové, za předpokladu, že by to byl výtažek z vlasů... o výtažku z očí jsem neslyšela"Takže... dnes večer." Zachvěl se vzrušením i strachem. Najednou měl pocit, že by měl ještě počkat – připravit se – rozmyslet... ale věděl, že by musel čekat celé dva týdny, než bude mít Millie další hodiny astronomie a to by byla doba k nepřečkání. Kdykoli jindy nebylo jisté, zda by za Snapem nešla. Byla tam – skoro pořád. Se SNAPEM ? Bože! Kdo je Millie?

Brian se opřel o zeď a zamračil se na kotlík. To není vůbec fér! Proč zrovna nezajímavá, tuctová Millie? Pravda, měla slušné známky, nebyla vyloženě ošklivá... ale zrovna ona! Stejně jako on byla ze Zmijozelu, takže ji měl často na očích. Sledoval ji, když odcházela, nenápadně, údajně do knihovny. Dávala si pozor, ale byly věci, ve kterých byl dobrý. Dobře věděl, že seběhne do sklepení a vrací se odtamtud uspokojená a se zářícíma očima. Nebylo tomu tak vždy. Zpočátku její návštěvy u profesora nebyly tak časté a vracela se uplakaná. Pak, když se obohatila o silikon,karty se zřejmě obrátily. Perverznost sama... to není fér, že to máš první, co já tady mám pak glosovat?

Brian proklínal svou fantazii. Představoval si sexuální hrátky ve sklepení. Jen on, Snape, rodokmen a latex. Přesto však nevydržel, aby ji nesledoval, když odcházela. Takže jinak, jen on , Snape, rodokmen, latex a ta holka co nevím, co je zač. Tu a tam i čekal, až půjde zpátky. Někdy půl hodiny, jindy třeba dvě. Brian by dal všechno, co má, aby byl na jejím místě. Opravdu všechno? Nakonec stačilo dát jenom pár galeonů a pár galeon a hurá na Egypt za přísady a dokázat něco, co v lektvarech dosud nedokázal. Dokázal umíchat arginmax. A jako vedlejší produkt Prostenal.

Vstal, protáhl se a pomalu přešel k oknu. Stmívalo se. Ani neměl chuť se vracet na kolej – měl strach, že by ho tam někdo zdržel. Nějaký kamarád?... třeba?

"Tak... do toho..." Odhodlaně uchopil sklenici, chvíli na ni s bušícím srdcem hleděl a pak ji naráz vypil. Chuť byla hrozná, ale to, co se s ním začalo vzápětí dít, bylo ještě horší. Skoro se po té Metaxe dotknul slunce. Cítil se, jako by ho někdo natahoval do nekonečné délky a zároveň pokoušel nacpat do krabičky od zápalek a zároveň ho nalévat rybím tukem, kroutit ho do vývrtky a nakonec probodávat noži.. To jsem byla asi já. A ten příšerný pocit, že je z něj ženská! Chvíli měl pocit, že snad nedokáže jít, jak se mu změnilo těžiště. XD nemám slov. Buď klidná, ten kluk je čtyřprocentní. Bylo mu trapné se sám sebe dotýkat a tak ruce držel opatrně tak, aby se omylem... hrůza, jak se s tímhle závažím na hrudníku mohou ženské vůbec pohybovat? Říká se tomu prsa, chlapče. Tohle mi připomíná Teorii koulí od Ise. :D

Mysli na Severuse Snapea! poručil si přísně. Stiskl víčka od coly v pěsti a představil si jeho tvář. Okamžitě pocítil touhu být s ním, živočišnou, nenasytnou, růžovou, rozmanitou.. Tělo reagovalo jinak, než byl zvyklý, (to bych si jednou chtěla vyzkoušet, jak reaguje ženské tělo na Snapea).Otázkou je jak na něj reaguje mužské... Je mezi čtenáři nějaký "chlapec"? Jsem jenom zvědavá... ale stejně hladově. Málem se za ním rozběhl dřív, než si vzpomněl, že by měl zbytky po přípravě lektvaru uklidit. Ruka s hůlkou se mu chvěla, ale naštěstí to trvalo jen chvíli. Pak už konečně...

Zaklepal, zavýskal a zatančil si u Snapeových dveří, i když byl přesvědčen, že srdce mu buší, byl to jen zvon dost hlasitě na to, aby o něm věděl každý i za tlustou zdí. Když potom Snape opravdu otevřel, oblečený jako vždy ve svém černém hábitu, Brian samým napětím a neklidem ani nedokázal pozdravit. Nevadilo to však.

"To jsi ty," řekl profesor o nepatrný, ale přesto znatelný stupeň vřelejším tónem, než jakým ke studentům hovořil za běžných okolností. "Nepočítal jsem dnes s tebou. Běž dál." Nečekal na odpověď a vrátil se dovnitř, ke svému stolu. Brian zahlédl bublající kotlík s Arginmaxem a okolo připravené hromádky přísad.

"Za chvíli za tebou přijdu, jdu pro pouta a latex zlato, doufám, že jsi přinesla ten rodokmen?" mávl ještě Snape rukou ke dveřím na druhé straně místnosti, již se po svém návštěvníku ani neohlédl.

Brian přivítal s úlevou tu chvíli na vzpamatování. Proklouzl dveřmi do pokoje, který sloužil, jak očekával, jako kombinace ložnice a obývacího pokoje a porno ateliéru. Bylo tam znát, že mu není věnována zdaleka taková péče, jako pracovně, protože pracovně se využívala v jednom kuse, ale i tam byl dokonalý pořádek. Řekla bych, že tam byl spíš bordel neboli hampejz. Brian se dychtivě rozhlížel, vstřebával každou maličkost, fascinovaně nasával detaily soukromého Snapeova života. Tu mužské tanga, tam zas bičík.

Pak rázem, jako by ho pobídlo vědomí, že jeho čas není neomezený, ze sebe shodil hábit a nahý, jen v průsvitné košilce, prosím? jakou si o vánočních prázdninách "vypůjčil" od sestry, úchyl Já? Ne, vážně ne... se položil na postel. Snažil se nevnímat nezvyklou měkkost svého těla a zběsilé křivky hrudníku. Z chladných povlaků mu naskočila husí kůže. Chvěl se nedočkavostí a strachem, strašně chtěl, aby už Severus Snape vstoupil a vrhl se na něj, představoval si žhavé polibky a ruce až bolely, (jak se jak se co?! )toužily dotknout jeho bledé kůže. aha, škoda. Fuj

Konečně kroky... přivřené dveře se pootevírají...

Čas náhle teče zvolna jako med smíchaný s balvanem a Brian podivně zpomaleně vnímá každý krok profesora Snapea, pohyb jeho latexového pláště, gesto ruky, vztyčený prostředníček, záchvěv tváře. Chce se na Snapea usmát a pokynout mu vyzývavě, ale když mu pohlédne do očí, zarazí se.

Nesmírný úžas, šok; profesor na něj hledí dokonale zaskočen, znehybnělý v půlce kroku. "Ty jsi ženská?" vydechne Snape. Brian propadne mírné panice. Že by to celé špatně odhadl? Ale to nevadí – nevadí – to se zachrání – to zvládne...

Rty se rozvlní svůdným úsměvem. "Pojď ke mně," řekne Brian a sám se napůl vyděsí, když slyší, vlastně poprvé, svůj nový hlas.

Snape se naježí a v očích se mu nebezpečně zableskne. "Co to má znamenat?" zasyčí vztekle. "Vždyť – ty nemáš být holka!" a slzy zklamání se mu hrnou do očí. Hele, ty to glosování zvládáš sama, já se asi odmlčím.

Brian lehce znejistí. Mělo to být přeci úplně jinak! "Copak ty jsi na chlapečky?"

Bouchnutí dveří – někdo přišel?! Brian se honem natáhne pro přikrývku a zaslechne Millie, jak vesele volá: "Odpadla nám astronomie, juchů! Tak jsem si říkala, že zaskočím... jéé, tati, nejdu nevhod?"
Vstoupí do dveří a zadívá se na oba. "Máš tu ženskou? Myslela jsem, že máš lepší vkus."

Brianovi bylo jasné, že pokud se vůbec dožije zítřka... bude potřebovat plán B.
"Nejdeš na trojku?" polkne Brian ztěžka.

To bylo boží :D