A hlavně hodně komentíků... miláškové

18. říjen 2008 | 19.32 |
blog › 
A hlavně hodně komentíků... miláškové

UŽ BY MĚLY BÝT UPRAVENY DROBNÉ NESROVNALOSTI V TEXTU

Jsme se nějak rozjely.
Yara: hodlá yvzkoušet celé barevné spektrum, Žozefa: tuto zálibu nesdílí
originál: http://mysty.mujblog.info/
 

Domov pro sociálně slabší jedince
Komenty jsou povinné!!!!!! Jednu šutrem do hlavy. Takhle hnusně nám to tví umělecké dílo cpát. Styď se.
Když Harry otevřel oči, které během spaní a následně přemístění ve snu zavřel, uviděl, že stojí uprostřed společenské místnosti, ale nebyla to ta nebelvírská. Tahle na Harryho dýchala hnilobným pachem a rodinnou pohodou.
,,To je nádhera! Kde to jsme?"
"Já bych věděla," ozvala se Velryba Vlasta.
,,Jsem rád, že se ti tady líbí. Vítej doma Harry." Harry se otočil na nově příchozího. Tím byla Velryba Vlasta. Harry byl mile překvapen.
,,Dobrý den pane profesore." Byl doma i Snape Snape? Né, jen Vampýr Václav a moudrý Křemil.
,,Ale jaképak pane profesore?Jsem tvůj dědeček Harry, tak mi tak říkej." Na Brumbálovi bylo vidět, že je dojatý, ale jeho oči pořád měly v očích jiskřičky. Jo? Já jsem si zase jednou ukousla zub. Jemu hořelo oko?
,,Dědečku." Harry si vyzkoušel, jak to bude znít. Znělo mu to , jakoby právě někdo nazvracel na zahradu ...to neříkal poprvé. Vůbec to neznělo špatně. A proto se rozhodl, že to bude stále opakovat. "Dědečku, děde! Dědečku, dědeššššku! Hahá! Dědečku! Dědečku můj milý!"
Brumbál se Siriuse se Hádanky pro debilní děti. Level 4 – fakt extra brutus úroveň: Spočítejte kolikrát se v předchozím úryvku vyskytuje "se".Hlavně Dudleyho, který se v jeho životě nevyskytoval, ale byli velice silně spojeni. nad tím jenom pousmáli, a mysleli si: "Chudáček, vždyť on je silně retardovaný," tušili, co teď právě prožívá. Měl rodinu, se kterou se mohl podělit o své zážitky a dojmy. O radost i smutek. O štěstí a smůlu. Je jak Pepa Smolík, ten smůly má tolik... Bylo to něco jiného, než mít pouze přátele, kterým to mohl sdělit.
,,Tak Harry pojď, ukážu ti tvůj pokoj." Sirius mávl hůlkou a Harryho kufry se vznesly do vzduchu a následně praštily Harryho do hlavy takovou silou, že už to nerozdýchal ...ovaly Siriuse, který už ležel mrtvý na zemi ...vyšel z pokoje. Harry se usmál na dědečka tím svým obvyklým přiblblým úsměvem tak, až dědeček znervózněl a rozešel se za Siriusem a svými kufry. Brumbál se za nimi díval se sentimentálním úsměvem, začal i slintat. Měl radost, že konečně bude mít všechny pod jednou střechou. To je jako JigSaw. Tu radost mu kazilo pouze to, že došel nitroglycerin...jeden z jeho synů si nikdy se svými bratry a ani se svým synovcem nikdy, ale zdůrazňuji nikdy nerozuměl.
Harry následoval Siriuse, který ho vedl do druhého patra, kde se zastavil u prvních dveří. To je spalovna mrtvol, Harry, někdy ti ji ukážu zevnitř, ale teď tam zrovna McGonagallová porcuje Hagrida.
,,V tomto patře jsou pouze osobní pokoje, ke kterým vždy náleží jedna koupelna a jedno natáčecí studio. Latexová šatna je dole v podzemí a sbírka rodokmenů hned vedle."
Ukázal na první dveře:
,Tenhle pokoj je můj, můžeš za mnou kdykoliv přijít. Ale od 17:00 do 8:00 pobývám ve své rakvi, kde se reinkarnuji, proto mne prosím v tuto dobu nevyrušuj"
"Vrr," odpověděl Harry. "No už se těším. Můžu vzít rodokmen?"
Přešel k dveřím naproti.
,,Tenhle patřil Jamesovi, teď je tvůj. Jeho reinkarnační rakev uzpůsobená na mufloní tělo jaksi přestala fungovat." Otevřel dveře a Harry vydechl úžasem.
Pokoj byl větší, než se zvenku zdálo. Byla to jedna velká zelená pastvina...nehorázně úchylných, téměř erotických pornografických snech představoval. Jistě, však byl taky v domě mufloních kouzelníku, ne? A jak mohl vědět, jak je ten pokoj velký, když ještě neotevřel ty dveře? Harrym procházela zvláštní vlna uspokojení, připadal si dokonalý, připadal pokoj dokonalý, všude bylo spoustu trávy, kterou mohl žrát. U okna zprava stála velká postel s nebesy z trávy. Nalevo od okna stál velký pracovní stůl, už napůl ohryzaný. Napravo ode dveří byly dvě velké knihovny, o které si žřejmě shazoval parohy (má muflon parohy?). Muflon není hmyz? užasla yAra překvapeně. Vedle nich stály jedny dveře, které, když Harry otevřel, za sebou skrývaly prostornou šatnu. Naproti těmto dveřím byly na druhé straně další dveře. Harry v návalu zvratků a jeho čiré radosti z nich přešel i k nim. Za těmito se skrývala latexová šatna plná třiceticentimetrových předmětů, které ještě nikdy neviděl, koupelna velikostí rovna té prefektské, kde byl Harry minulý rok spolu s Jenn z Havraspáru. A nebyla zde ani ufňukaná Uršula. Vydechl úžasem. Tohle bylo víc než si kdy i ve svých
,,Takže vidím, že se ti to líbí." Sirius vypadal spokojeně, když pozoroval, jak si Harry hraje s rodokmenem.
"Múhú!" Zatroubil Harry v odpověď
,,Líbí? Líbí? Jsi blázen? Jak by se mi tohle mohlo nelíbit? Tohle se snad musí líbit každému."
,,Tak já půjdu a nechám tě se tu vykochat. Nože jsou tam. Jenom ještě jedna věc. Ty dveře na chodbě vedle mých patří Snapeovi." Harry se zašklebil. Takže Snejp Snejp byl doma.
"Říká se vykuchat, ne vykochat," zašklebil se Harry.
,,Ne, neškleb se, je to tvůj strýc tak jako já. ("Kdo tu mluví o strýci?" užasl Harry, a začal si dělat starosti o strýcovo zdraví.) Ale dál k tématu. Ty dveře vedle tvých patří otci a matce. Takže kdybys někdy něco potřeboval, víš kde nás hledat. Dole je ještě knihovna. Knihy, které budeš potřebovat k tvým individuálním večerním programům, můžeš najít tam. (No ne, on by mohl najít knihy v knihovně? To se mi ještě nikdy nepodařilo. ) Tak se nestyď tam jít. A za půl hodiny je večeře." S tím za sebou zavřel dveře a nechal Harryho samotného.
Harry si až teď uvědomil, že má hlad. Vždyť ani nesnídal, ani neobědval, chtěl si něco dát u Floriána Greje, ale pak zjistil, že Florián Grej nemá bistro, a spěchal domů. Zašel proto rychle do koupelny, kde se osvěžil, převlékl se ze zaprášeného hábitu a sešel dolů do společensky naladěné místnosti svůj rodokmen a řekl mu, kde je jídelna. Když uviděl Harryho, pouze se usmál a vedl ho do jedněch jedněch? Yara trpí, trpí! dveří, kde ho hned odejmula jeho babička. , kde už na něj čekal Sirius, aby mu ukázal
,,Ach Harry, ani nevíš, jak sem ráda, že už všechno víš. Trápila jsem se tím, jak byl Hagrid velký, proto jsem tě nemohla přivítat ...Hagrid je celý měkký, už bublá pod pokličkou." že ti musíme lhát. Ráda tě vidím, ale zase si zhubl, pojď rychle ke stolu a sněz toho hodně, určitě musíš mít hlad.
Harrym (možná u) připomínala paní Weasleyovou. Ta taky o něj měla pořád starost, ale jeho babička měla pravdu, Harry měl opravdu hlad, kdežto Weasleyová byla neuvěřitelně tupá osoba a cpala mu jídlo v jednom kuse. U Dursleyů jeho talíř zrovna neoplýval jídlem. Proto svoji babičku poslechl a posadil se na židli, kterou mu ukázal Sirius. Brumbál seděl v čele. Zleva od Brumbála seděl Harry a vedle něj Sirius. Přes stůl naprot,i Harrym seděla jeho babička a vedle té zůstalo volné místo. Harry si domyslel, že bude patřit Snapeovi Snejpovi. A opravdu, její vlastník na sebe nenechal dlouho čekat.
Vešel do jídelny se stejnou razantností, s jakou vcházel i do třídy. Přelétl očima osazenstvo a zůstal zaseknut v rámu dveří ...svého úhlavního nepřítele a přeji mnoho prdů do budoucna" si sedl na svoje místo na prdící pytlík. na Harrym. Jen on a Sirius si toho všimli. Ostatní byli rádi, že se konečně zasekl v rámu dveří. Připravovali tu past každý večer, a konečně to vyšlo! Byli vážně rádi, že ho tam vidí. Snape se odpoutal od provazu, jehož druhý konec vedl k gumové kačence na kolečkách ...Harryho a s tichým ,,zdravím
Nikdo se nesmál.
Sotva usedl, Brumbál tleskl a řekl: "Hery, toto je tvůj strýc, ale nezírej na něho tak neurvale. Cožpak je něco špatného na tom, být mentálně retardovaný?" ...na stole se objevilo tolik jídla, že Harry pochyboval, že to všechno sní.
"Nikdo nic nejezte! Jsem tu poprvé, tak je všechno jídlo moje! Kromě toho v příštích dvou letech zabiju Voldemorta, měli byste mi být vděční."
Harry na sobě cítil Snapeův pohled, ale nedal se jím vyprovokovat a dál poklidně jedl a viděl rád, že se všichni prázdným obličejem dívají na stůl prohýbající se pod návalem jídla a oni si nemohli vzít ani sousto. V tu chvíli začal Snejp Snajpr příšerně ječet a otáčet hlavou tak rychle, že mu sliny létaly od pusy a zasvinily všechno kolem. :D :D :D ježíši! To máme glosovat my, ne sám autor! Sem to jenom neoznačila no...:D Musel uznat, že jeho strýc je opravdu retard těžkého kalibru ...už hodně dlouho se tak dobře nenajedl. Zvedl se jako první od stolu.
,,Omlouvám se, jsem unaven, a proto všem dobrou noc."
Snajprova výstupu si nikdo nevšiml. Harry si pomyslel, je to asi podivín.
Nikdo mu nic nevyčítal, chápali, že je silně retardován, musí být unaven a tak mu pouze odpověděli a přidali k tomu i milý úsměv. Jediný Snape mu nepopřál dobrou noc, protože měl lepící pásku přes pusu Nakonec se rozhodl, že se s ním rozloučí po Snajprovsku a vydal přes celou jídelnu tak silný prd, že okamžitě všechny ohromil.a tak si jen na rozloučenou znovu uprdl s pomocí svého prdícího pytlíku. Harry dělal, že si toho nevšiml, ale mrzelo ho to, vždyť to byl jeho strýc, mohl se trochu přemoci.
Ve svém pokoji ulehl do postele, kde okamžitě zaspal. Jeho poslední pohled padl na stolek, potom na stolek padl i on sám , protože ho Žoz velmi surově praštila ...No jasně, sfotky! Asi je to tisková chyba, chtěla říci "spodky." vedle jeho postele, odkud se na něj (s fotky) usmívali jeho rodiče.
Tak je tu nová kapča. Je kratší, ale doufám, že to stačí. Taky další nevydám, pokud zde nebude 30 milionů komentů, protože mě vůbec nebaví psát Jasně... nepočítejte z dalším dílem glosy, jestli tu do 20. 10 tohoto roku nebude 80 000 komentů aspoň budu mít chvilku oddych. Tak tedy dobrou noc Čest

Zpět na hlavní stranu blogu